Stručně o teorii „tří stylů“ Lomonosov: proč je to důležité pro rozvoj ruského jazyka

MV Lomonosov - je nejen skvělý básník, ale také nadaný vědec, jehož příspěvky k vědě nelze přeceňovat. To není omezen na jakoukoliv akademické oblasti nebo směru v umění. Jedním z největších přínosů je vytvoření základů ruské gramatiky. Vkládá se stručně vysvětlit, o teorii „tří stylů“ univerzity, díky nimž jazyk má stylistické design. Samozřejmě, toto učení sám o sobě není odhalení, ale Mikhail mohl použít k uspořádání ruský jazyk.

Teorie „tří stylů“ Lomonosov: shrnutí

To samo o sobě učení se odkazuje na rétorické pole, a to bylo používáno již v antickém Římě, středověké literatury. Ale Lomonosov zásluha , že přizpůsobený tuto teorii do zvláštností ruského jazyka. Tři styly, které jsou základem učení, byly následující: vysoké, střední a nízké. Shrnutí z University of teorie „tří stylů“ budou považovány v tabulce.

Vědci zjistili, že styl prezentace záleží na tématu. V důsledku toho je třeba diskutovat o předmět vznešené velkém stylu, jak je vybráno na základě analogie jiných stylů. Podstatou této teorie je, že hlavní roli v literárním jazykem by měla hrát slovem i písmem jazyk, který mluví většinu společnosti. A aby to zůstane jasné a správné, bylo nutné zajistit, aby jazyk nebyl přetížen staroslavyanizmy a půjčoval slovo, které nejsou vždy vhodné v projevu.

high styl

V příběhu o teorii „tří stylů“ Univerzita by se napsat krátký text o vlastnostech každého stylu. Vysoký styl se skládá ze slov, která se používají v obvyklém ruského a staroslověnštiny; Obsahuje také slova, která se používají pouze v církevní řeči. Ale jedna podmínka byla povinná - všechna slova musí být v jazyce slovanském.

medium style

Pro tento druh vědce jsou loajální. Údaj o tomto vztahu je, že na rozdíl od velkém stylu, se jedná o platnou kombinací staroslověnštiny a hovorové části lidí. Spojuje v sobě prvky nízkou a Vysk stylu. Pokud máte vysoké zřetelný morfologický a fonetické hranici, to variabilita je jiný, takže je obtížné odborníků za účelem stanovení těchto ukazatelů.

low styl

U tohoto druhu se vyznačuje použitím v jazyce, běžných slov, což znamená, že neschopnost použití tserkovnoslavyanizmy. Charakteristickým rysem nízkého stylu je zahrnutí slov a výrazů, které nejsou v jazyce slovanském. Pod ní budou prezentovány teorii krátce „tři styly“ Univerzita v tabulce.

Proč se daným jazykem potřeba tuto teorii

Také v teorií o „tři styly“ univerzity v souhrnu je třeba říci o předpokladech pro reformy. Před vědec systematizoval gramatické a lexikální úrovně v literární jazyk je směs všech druhů jazykových prvků. Skládala se ze zastaralých slovy, hodnota většiny z nich již nebyly jasné společnosti, a půjčoval, což bylo více než v době Petra Velikého. Výsledkem je, že ruský jazyk ztratil svou individualitu, byl homosexuál a měl různé barbarství těžké pochopit syntaxi. Jazyka, postrádající národních charakteristik, bez jasné struktury a uspořádání nemůže být jazykem vědy a kultury. Proto bylo nutné reformy.

Ale Mikhail není jen proto, aby ruský jazyk stylistické designem, ale také definoval rámec, v němž může být použit jeden nebo jiný druh. Zavedení této reformy vyvolal pobouření veřejnosti, veřejnou diskusi na téma „staré a nové slabiky.“ A na univerzitě diskutovali o tom, že ruský jazyk potřebuje změnu. Ale je to dobře známý vědec našel způsob, který byl nejúčinnější při překonávání dvojjazyčnost již přežil a nesmí vyvíjet literární jazyk.

Příspěvek Lomonosov k rozvoji ruského jazyka jako vědy je obrovský, ve skutečnosti se snažil zkoumat literární otázku z vědeckého hlediska. V budoucnosti, mnozí básníci a spisovatelé se spoléhali na této doktríny. Medium styl byl jazyk vzdělaných lidí, a proto je tak nestabilní, že zahrnuje prvky dalších dvou stylů. Ale to bylo považováno za nepřijatelné směšování vysokých a nízkých stylů. Proto se na jedné straně, tato pravidla jsou povoleny pro udržení čistoty jazyka, na druhé straně - jsou poměrně omezené spisovatelé. A to i v případě, a to i přes smíšený posouzení současného vědce, toto učení bylo velkým krokem kupředu ve vývoji ruského spisovného jazyka.