Co je slovník a co to je?

Jazyk může být ve srovnání s projektantem, v němž nejmenší obvody tvoří větší, a ti zase - sofistikované a promyšlené konstrukce. Většina malých „kostky“ nebo stavebním kamenem jsou zvuky písmen a písmeno zobrazené na fonému. Ten přidal slova, které pak tvoří fráze, věty, textu. zabývá Phonetics se zvuky. Ale otázka , co slovní zásoby, lexikologie studií. Na druhé straně, zabývající se lexikografie slovnících, včetně způsobu jejich přípravy. To znamená, že slovní zásoby ruského jazyka - to je souhrn všech jeho slov, celé jeho slovníku. Předpokládá se, že je tvořen vrstvami: je možné identifikovat společný a omezené použití slova. Samostatně lze považovat, že takový slovník, například reklamní, technické, lékařské, vypůjčené nebo zastaralé. V závislosti na tom, jak zhodnotit vyhlídky na slovní zásobu, můžeme hovořit o aktivní i pasivní využití.

V prvním případě hovoříme o nejčastěji používaných slov. Mimochodem, za každý takový jazyk není tolik. Usuzuje se proto, že zvládnutí jednoho tisíce slov je schopen poskytovat 70% porozumění a komunikace. Slovník vzdělané osoby se skládá z asi několika tisíc (až 20-30000) slov. Z nich se aktivně používat pouze 4-5 a jsme schopni pochopit mnohem více v každodenním životě.

Můžete analyzovat slovník tomto konkrétním okamžiku v čase. Například slovník moderního ruského jazyka má svou vlastní skupinu, ale je významně odlišný od případu slovy, řekněme, jedenáctý a patnáctého století. Zvážení konkrétního slovníku času - to je synchronní hledisko.

V tomto případě můžete vybrat určité vrstvy. Navíc k úplnému oddělení běžné slovní zásoby a omezený rozsah použití, může být považována za, například z hlediska emocionální zbarvení. V tomto případě se vyznačují: neutrální, emotivní (emocionální), zvýšen, poezie, familiárně, vulgární, obscénní jazyk. V případě, že slova bez citového zabarvení může být použit ve všech stylech a v každé situaci z řečové komunikace, je vlastní jen emotivní projev. V knihách, samozřejmě, ale může také nastat, ale je to jazyk jako prostředek k sebevyjádření. V práci, zpráva v oficiálních dokumentech je nepřijatelné používat vulgarismy nebo obscénní jazyk.

Slovník může být omezeno a geograficky. V tomto případě vystupují tzv dialekt, který je slovo, vlastní mluvit pouze určité oblasti. Například, „lilek“ - slovo, lidový, ale „malé modré“ tato zelenina se nazývají obyvatele regionu Kursk, Krasnodar území a na jihu Ruska. Mládeží slangové slovo také provozuje v omezené míře - v tomto případě, určité věkové skupiny. Lékařské nebo počítačový slovník inherentní specifických odborných úseků. Inženýři také provozovat odborné slovní zásoby.

Podíváme-li se na tom, že takový slovník, diachronní hledisko - to znamená, že v historii - můžeme vyzdvihnout nové (neologismy), zastaralé (historismu a Archaismy) a neutrální skupinou. Slovní zásoba je obohacen na úkor příjmů z jiných jazyků. V odpovědi na otázku o tom, co je slovní zásoby z hlediska původu, říkáme si půjčoval a nativní rusky. A dále je možné rozdělit slova, s přihlédnutím k vývoji: většina z nich plně zakořenila v jazyce. Řekněme, že pro nás slovo „kniha“ a „tužka“ již nejsou cizinci, ale jakmile oni přišli z řecké a Turkic jazyky. V případě, že slovo není plně využit, pak mluvíme o barbarství ( „vindous“) a exotikou ( „Signore“, „toreador“, „oběd“).