Ivan Kotljarevskyj, „Aeneid“: historie psaní a shrnutí

Moderní ukrajinská jazyk nemusí existovat, kdyby nebylo Ivan Kotljarevskyj, který napsal úžasnou vtipnou báseň „Aeneid.“ Z tohoto důvodu je produkt žijícího jazyka ukrajinského lidu byla nakonec převedena na stránkách knihy. Ale nejen to, že přitahoval „Aeneidě“ čtenáře, a napínavý příběh a veselé a světlé, dobře předepsané znaky.

Ivan Kotljarevskyj: krátký životopis

Narodil Ivan Petrovich Kotlyarevsky Poltava, v rodině kancelářského úředníka, v září 1769.

Když chlapec bylo jedenáct, byl poslán ke studiu na semináři. Po prostudování Ivan Kotljarevskyj vydělávat na živobytí tím, že dává soukromé hodiny potomka místní šlechty. O něco později získal místo v Poltava úřadu a pracoval tam asi čtyři roky.

Během rusko-turecké válce Kotlyarevsky aktivně podílel na obléhání Ismail a byl dokonce oceněn čestným medaili. Po válce, on odešel a vrátil se do Poltavy.

Když Ivan Petrovich třicátých let, dostal Ranger v jednom z Poltava škol pro děti z chudinských šlechtických rodin, kteří si nemohou dovolit platit za své studium na vysokých školách hodných jejich postavení.

Během Franco-ruské války 1812 Kotlyarevsky aktivně účastnil obrany u Poltavy, získat povolení k činnosti síly místní mládeže kozáckého pluku.

Po válce se začal zajímat o divadlo. V roce 1816 se stal vedoucím Svobodného divadla Poltava. Vzhledem k nedostatku slušné repertoáru nastoupil do psaní. Takže dva kusy pochází z jeho pera: „Natalka Poltavka“ a „Moskal Charіvnik“.

Ve věku 69 let zemřel Kotlyarevsky. Pohřben v Poltava.

Historie psaní „Aeneid“

Dokonce i během své vojenské služby u Ivan Petrovič měl nápad napsat báseň o kozáků. Dobře věděl klasické literatury, stejně jako vlastnit velký talent rým, jsem se rozhodl na základě příběhu „Aeneid“ římský básník Vergilius vytvořit svou vlastní práci Kotlyarevsky.

„Aeneid“ Virgil to před několika lety byly již přeloženy do ruského jazyka v poměrně volném stylu ruský spisovatel Nikolaj Osipov, co inspiroval Kotlyarevskogo. Nicméně, Ivan se obrátil hrdina Aeneas v kozáka a velmi báseň napsal obyčejný konverzační projev, který v ukrajinské literatury nikdo před ním neudělal.

V roce 1798, v Petrohradě spatřil světlo světa první tři části básně. „Aeneid“ Kotlyarevskogo okamžitě získal popularitu nejen její příběh, ale i pikantní humor, kterou básník velkoryse dodávají své dílo přitahovalo čtenáře. Kromě toho, napsaný v ukrajinském jazyce, bylo to exotické pro rusky mluvící obyvatelstvo země.

Plně báseň nebyl zveřejněn až po smrti básníka v roce 1842. Je pozoruhodné, že poslední tři styl a humor odlišný od prvního, se cítí jisté „zrání“ Kotlyarevskogo.

„Aeneid“: souhrn první, druhé a třetí části

V první části statečného kozáckého Aeneas po zničení rodáka z Troy na radu své matky, bohyně Venuše (jeho zesnulý otec kdysi pomohl jí vyhrát argument v jiných bohyň) je poslán do trojské koně v nové zemi založit jeho království. Nicméně, Juno, Aeneas nenávidět rodina (ona byla mezi poraženými z bohyně Venuše), se snaží opravit hrdinovi všelijaké neplechy. Ale Venuše, si stěžoval na jeho otec Zeus se dozví, že Aeneas předurčen velkou osud - ten bude zakladatel velké říše.

Mezitím Aeneas a jeho společníci dorazí do Kartága, kde se utíká Kozák padá královna Dido. V náručí hrdina zapomene o všem ao smutnou minulost a velkou budoucností. Pak mu Zeus pošle Merkur, která vynutí Aeneas opustit milované. Dido, nemohl snést takovou zradu, spáchá sebevraždu.

Ve druhé části Juno mazaný Trojan dělá ženy spálit lodě, zatímco muži svátku na Sicílii. Avšak bohové déšť na žádost Aeneas, a lodě zůstaly neporušeny. Brzy sen přijde k Aeneas jeho zesnulém otci Anchises a požádal, aby ho vidět v pekle.

Ve třetí části Aeneas po dlouhém hledání a pomocí Sibylou je cesta do pekel. Poté, co viděl hrůzy podsvětí a setkal duši mrtvých krajanů, a Dido a její otec, hrdina s drahými dárky a příznivých proroctví jde opět vypne.

„Aeneid“ Shrnutí čtvrtého, pátého a šestého částech (viz mnohem později)

Ve čtvrté části Aeneas pluje na ostrov krále Latina. Zde začíná přátelství s ním a on se chystá dát na pěkný nový soused jeho krásná dcera Lavinia. Nicméně, ex-přítel dívky - Král Thurn - za pomoci všudypřítomné Juno začíná válku proti Latina. Mezitím se zákeřná prohnanost bohyně nastaví Latina ženu proti trojské koně, a oni se připravují na válku.

V páté části Venuše přesvědčí boha-Smith Vulkán, aby se velkou zbraň pro Eneya. Chcete-li vyhrát válku, trojské koně se žádostí o pomoc ze sousedního národa. Juno varuje Turna počáteční čas Aeneas útok. A dva Trojan bojovníci - spodní a Euryalus - tajně propašovat do nepřátelského tábora a zabít mnoho odpůrců, což sebevraždu. Brzy Trojané podaří zaplatit Turna letu.

V poslední části básně, Zeus ví o dovádění bohů, a zakazuje jim zasahovat do osudu Aeneas. Nicméně, Juno, Zeus přišel k manželovi, opilý a omámený ho. A po použití triků uložené před krachem turné. Aeneas souhlasí s Thurn a latiny na spravedlivém boji, který by měl určit výsledek války. Juno se snaží zničit Aeneas, ale Zeus chytí ji a zakazuje zasahovat s tím, že po smrti Aeneas, bude s nimi na Olympu. Aeneas porazí Turnus čestně a po chvíli váhání ho zabije.

Znaky „Aeneid“

Hlavním hrdinou básně je synem Venuše a Anchises krále Troy - Aeneas. Byl to statečný kozák, odvážný, odhodlaný a zkušený válečník, ale nebyl cizí lidské slabosti. Takže, Aeneas není proti tomu, aby na skleničku a projít s přáteli. To je také náchylná k ženské kráse. Aféra s královnou Dido, Aeneas zapomíná všechno. Ale později snadno hodit ho na příkaz bohů. Přes všechny své nedostatky, když je třeba, Aeneas je schopna prokázat a diplomacii a vynalézavost. To je celá báseň „Aeneid“ je postaven kolem tohoto znaku.

Ostatní znaky nejsou tak jasné, v básni. Například ve formě Dido ztělesňuje klasickou ženu. Je chytrá, zábavná a pracovitý, ale zanechal vdovu, sny o silný muž rameno. Poté, co zachytil srdce Aeneas, královna se začala chovat jako žena v komediích: žárlivý a nadával mu.

Latina králové a Thurn mají opačné znaky. První chamtiví a zbabělí, se snaží vyhnout se válce všemi prostředky. Druhý naopak, tučné, pompézní a arogantní. Kvůli tomuto nečekaných výsledků je možné snadno použít Juno.

Zvláště zajímavé je postava Latina žena - královna Amata. Žena uzavřeno Turnu - stejně hrdou a pompézní. Ale ona je neuvěřitelně chytrý a mazaný. Nicméně, stejně jako Dido, že se zamiloval, když začne dělat hlouposti.

Nejpozoruhodnější jsou znaky obou trojské koně kozáků - Nisa a euryale. Obětovat své životy, oni zničili spoustu nepřátel. Je možné, že vytvoření těchto obrazů používá své vzpomínky na rusko-turecké války Kotlyarevsky.

„Aeneid“ je nemyslitelná bez hlavními postavami bohů. Prvním z nich je hostitel nejvyššího bohyně Juno Olympus - hlavní odpůrce Aeneas. Nesnáší celého srdce protagonista, sní o své vápna. K dosažení svého cíle, Juno připraven udělat cokoliv a ani zastavit výslovně zakazují manžela. Nicméně, navzdory všem svým artifices, proroctví splní na Aeneas.

Další hrdinka bohyně "Aeneid" - Venus. Být trochu zpustlý, bohyně a tak se chová jako skutečný starostlivé matky. Ona jde do krajnosti, aby pomohl jí Aeneas: oponuje Juno, sopka návnady a někdy se dohaduje s Dia.

Zeus v „Aeneidě“ znázorněna jako tradiční šéf - rád k pití a relaxovat. Navzdory jeho varování, bohyně zřídka mu naslouchat, se snaží dostat své objížďky, pomocí úplatků a přípojek.

Překlad „Aeneidě“ v ruštině

Dnes, tam je hodně debata o tom, zda jazyk, ve kterém bylo napsáno „Aeneid“ Kotlyarevskogo. Tak, někteří lidé mylně domnívají, že Ivan Petrovič napsal jeho první báseň v ruštině, a později dělal překlad. „Aeneid“, nicméně, byl ve skutečnosti napsán v ukrajinském (Malý ruštině, jak říkali), ale jako samostatný abeceda Nebyl tam, autor použil písmena v ruštině.

Ale úplný překlad „Aeneid“ v ruském Kotlyarevskogo realizována I. Brazhnin.

Mimochodem, nepleťte práci Osipova a ten, který napsal Kotlyarevsky. „Aeneid“ v každém z autorů - oddělená, samostatná práce. Nicméně, při psaní a Osipov a Kotlyarevsky používá jako primární zdroj Virgila básně.

O několik let později, mnoho ze slov, událostí, věcí a událostí uvedených v „Aeneidě“ ztratil svůj význam, ne-li potopena v zapomnění, takže moderní čtenáři nechápou, všechno, co je popsáno ve své básni Kotlyarevsky. „Aeneid“ Nyní se zdá být jen zábava báseň se starými nadávky. Ale pořád zůstává favoritem všech Ukrajinců, a nejen jich.