N. Nosov, "Živý klobouk". Příběh pro děti

Příběhy pro děti "Okurky", "Mishkina kaše", "Fantasers", "Živý klobouk" Nosov Nikolai Nikolaevich je známo, snad každé dítě. Jsou neustále součástí seznamu knih doporučených pro čtení v mateřské a základní škole. Krátké, vtipné, nezapomenutelné náčrty, které byly vzaty ze života, jsou velmi populární u malých čtenářů a posluchačů.

Jak se Nikolas Nosov stal spisovatelem

"Živý klobouk" a další díla spisovatele se narodili po narození dítěte v jeho rodině. Kluk, stejně jako všechny děti, musel vyprávět příběhy. Ale Nikolai Nikolaevich rád sám vymyslel legrační příběhy - a tak přišel nápad, aby si psala ruku. První díla, včetně příběhu "Živý klobouk", napsal Nosov v roce 1938, současně začaly být vytištěny v dětských publikacích, zejména v populárním časopise "Murzilka". Brzy se dost nahromadily, ale výstupem sbírky zabránilo válka. V důsledku toho se první kniha objevila až v roce 1945 a okamžitě přitahovala pozornost čtenářů. Od té doby Nikolaj Nosov patří již několik desetiletí mezi nejznámější a nejoblíbenější děti spisovatelů mladých a středních věkových skupin.

Stručný obsah vyprávění

"Živý klobouk" v Nosově začíná zcela normálně. Dva chlapci sedí u stolu a klidně kreslí. Nedaleko, u skříňky, hraje kotě. Znaky najednou slyší něco na zemi. Ukázalo se, že klobouk spadl ze skříně. Také to bylo obvyklé, ale najednou se přestěhovala a způsobila, že kluci vyděsili. Pochopili, že neživý objekt se nemůže pohybovat sám. Ale klobouk se bez jakéhokoli důvodu začal pohybovat po místnosti. Chlapec, který přišel do domu přítele, dokonce chtěl uniknout ze strachu z běhu domů. Zvědavost převládala a hrdinové se rozhodli zjistit, co se děje. Začali házet brambory do klobouku a najednou slyšeli zasypání. Práce Nosova "Živý klobouk" končí zábavou: viníkem strachu z přátel byl nevinné kotě.

Vlastnosti pozemku a stylu

Co je dobytí více než jedné generace mladých čtenářů knihy Nikolaje Nikolayevicha? Chcete-li odpovědět na otázku, zvažte jako příklad příběh "Živý klobouk". Nosov se rozhodl, že děj je pro každou situaci velmi reálný a srozumitelný, ale přináší to trochu tajemství. Čtenář, na rozdíl od hrdinů, ví od samého začátku, kdo sedí pod kloboukem. Proto kompoziční technika funguje dokonale , což využívá Nosov. "Živý klobouk" je humorný příběh, protože je pro nás zábavné sledovat, jak se naprosto bezpříjemný strach stále více potýká s hrdiny. Navíc se příběh v příběhu vyvíjí rychle: Volodya a Vadik okamžitě reagují na to, co se děje, a přijít s akčním plánem. Pokud se nejprve pokusí utéct - přirozenou reakci člověka, když se setkají s nepochopitelným a děsivým, pak začnou stavět verzi toho, co se děje. V určitém okamžiku se chlapci dokonce začínají bránit klubem a lyžařským pólem, ale určitě chtějí odhalit tajemství klobouku. Jediný hrdina, který skutečně vyvolává sympatie čtenáře, je kočka, která zachytila mouchy Vaska, která byla zároveň viníkem a oběťmi incidentu.

V blízkosti chlapů a slovní zásoba, která se používá v díle Nosova. "Živý klobouk" je příběh, v němž je vhodné použít výrazy "něco na flopu", "třese se strachem" a "začalo být házeno". Jsou to nejlepší způsob, jak porozumět stavu hlavních postav v komiksové situaci.

Vzdělávací význam příběhu

Navzdory zjevné jednoduchosti a bezvýznamnosti popsané situace se děti mohou naučit několik hodin z práce. Za prvé, hlavní postavy jsou odvážní, aktivní chlapci. Když překonali svůj strach způsobený fantazií, začali hledat logické vysvětlení toho, co viděli. Například se rozhodli, že někdo jen vytáhne klobouk z lana. Důležité je také, aby se chlapci rozhodli společně rozpoznat pravdu a Vovka, který utekl, zůstal se svým přítelem. Vzájemná pomoc, odvaha, inteligence pomohou najít cestu z jakékoli situace, zdůrazňuje Nosov.

"Živý klobouk" je příběh a jak krásné dětství je, když člověk může být upřímný a přímý.

Recenze příběhu

Mnoho dospělých, kteří se v dětství poprvé seznámili s prací, si je přečetli u svých synů, dcer, vnoučat. A výsledek je téměř vždy předvídatelný: chlapci jsou tak unášení, že se začínají smát neovladatelně. Například se to stalo se syny M. Prilezhayevy, kteří se nemohli uklidnit, když se dozvěděli o dobrodružství hrdinů. A. Ivanov si vzpomněl, jak tento příběh poprvé slyšel jako čtyřleté dítě. Práce byla tak ráda, že ho brzy znala. Ale hlavní věc, kterou lze v obou příbězích rozlišovat, je to, že známost s "Živým kloboukem" probouzí u malých čtenářů touhu seznámit se s dalšími příběhy spisovatele. A toto je úvod do literatury.

Překlad a přizpůsobení obrazovky

Díla Nikolaje Nikolayevicha jsou zajímavé nejen pro ruské děti, ale i pro děti z jiných zemí. Příběh "Živý klobouk" se objevil v Bělorusku v roce 1938. Následně byly jeho překlady do estonštiny, polštiny, němčiny, angličtiny, španělštiny, francouzštiny, finštiny, irštiny a dokonce i Malgašky. Mimochodem, podle jednoho z mezinárodních časopisů je N. Nosov třetí mezi ruskými spisovateli, nejčastěji přeložený do jiných jazyků.

"Living Hat" je příběh, který je ideální pro inscenace. V roce 1972, podle jeho spiknutí, byl vytvořen film, který se stal předmětem A. Šurikova.