Původ ruského jazyka a jeho lexikální struktura

Ruský jazyk patří k mnoha slovanských jazyků, které jsou rozděleny do východu slovanský (ruské, ukrajinské, běloruské), West Slavic (polsky, česky, slovensky) a jižní slovanský (bulharský, Serbo-chorvatský a Slowinski).

Původ ruského jazyka

První data, která říci o jeho vzhledu, otevřený před naším letopočtem IX století, v době, kdy tvořil slovanské psaní. Spolehlivé informace o slovanské kmeny se datují do IV století. V této době existovaly už tři hlavní skupiny Slovanů tedy i jazyky. Nicméně, oni jsou až staletí IX-X, když psal, byly tak podobné jeho gramatické struktury a lexikální struktury, že různé kmeny by mohly snadno rozumět navzájem. To znamená, že původ ruského jazyka a dalších slovanských vychází z obecné drevnetserkovnoslavyanskogo či Oude Kerk.

Na druhé straně, slovanské jazyky jsou součástí Indo-Evropan, který také patří řečtina, latina, moderního Romance, germánské, keltský, baltických jazyků, a některé jazyky Indie a Íránu. Mohlo by se zdát, mezi moderní perská, Albánec a ruský jazyk nemá nic společného. Nicméně, když srovnávací historická analýza může odhalit nějaký společný základ, což naznačuje, že všechny jazyky, které patří do skupiny indoevropské, velmi, velmi dlouhou dobu měli společný jazyk „platforma“ - Indo-evropský jazyk, ze kterého začala jeho samostatný rozvoj. Na druhé straně, jazyk Proto-slovanský byl základem Slovan, který patří do ruského jazyka. Původ některý z nich, takže proces je velmi dlouhý, složitý a docela kontroverzní, za účelem vytvoření zdrojů původu je možné pouze na základě porovnání velmi vzácných historických dat obsahující zrna, pozůstatky dávných slovních tvarů a jazykové konstrukce.

Původ slova v ruském jazyce

Slovní zásoba moderního ruského jazyka se vyvinula po velmi dlouhou dobu. Proces tvorby lexikální struktury jednotlivých jazyků, včetně ruštiny, je úzce spjata s vývojem národa, historickém vývoji lidí. V srdci tohoto procesu lze identifikovat dvě složky: slovní zásobu pravěká, které existovaly v jazyce od starověku, a přejatých slovech, které se postupně stávají součástí jeho lexikální systému.

V ruské slovní zásobě letité kombinovat skupiny slov s Indo-Evropan, na východ slovanský, staroruských a ruských základen ve skutečnosti s upozorněním na původ ruského jazyka.

Indo-evropský slovníček přišel do ruštiny ze starého systému, ke kterému patřil jediný slovanský jazyk. To jsou slova označující vztah: matka, otec, dcera; zvířata, býk, ovce; jídlo - kosti, maso a další.

Slova společného slovanského jazyka zdědil po jazykové jednoty slovanskými kmeny, od asi VI století našeho letopočtu To je termín označující rostliny a živočichy - vápno, listí, dub, dřevo, les, kořen, větev, proso, hrách, ječmen, atd Tato skupina zahrnuje lexikální pojmy k označení nástroje a pracovní postupy - motykou, tkát, tkaniny, hák, kování, atd.; slova vztahující se k tématu bydlení, potravin, domácích potřeb, ptáků a zvířat.

Ze slov ruského jazyka patří k východu slovanský nebo Staré ruské slovní zásoby. Vznikla při formování Kyjevské Rusi, který zahrnoval kmeny východní Slované. To jsou slova, která se vyskytují pouze ve třech východních slovanských jazyků, například uvedením kvalitu opatření - dobrá, rokotat; určitý stupeň příbuznosti - krok-dcera, strýc: některá jména ptáků a zvířat, atd

Ve skutečnosti ruský jazyk ve slovech se objevila v jazyce po vytvoření Velké ruské národnosti, když začal rýsovat a rozvíjet národní ruský jazyk, o století XVII. To jsou některé pojmy, které označují předměty pro domácnost a potraviny - zelí rohlíky, koláče, belyashi; Akční označení - výboj, smeč, nadávat; Některé abstraktní pojmy - dosavadní zkušenosti, podvádění, atd

A konečně, významný lexikální skupina v ruském jazyce make slovní úvěrů, jsou v něm zahrnuty do procesu kulturních, komerčních, vojenských a politických vazeb s jinými zeměmi. Taková slova jsou postupně se přizpůsobil, tj, byly součástí lidové a cizího jazyka postupně ztratilo svůj význam. V ruském jazyce, které pronikly i ze souvisejících slovanských jazyků, stejně jako non-slovanský. Mnoho slov bylo půjčil si od řečtiny v období jednotě slovanských kmenů. Vědecké slovní zásoby a terminologie z větší části k nám přicházejí z latiny. Turkic jazykové slova (většina z Tatarů) vstoupila na ruský jazyk v důsledku časné kulturní vztahy a dravé nájezdy. Jednou z mnoha skupin tvoří úvěry od západních evropských jazycích, v důsledku kulturních, právních, vojenských a politických reforem ruského státu, od dob Petra.

Původ ruského jazyka a jeho lexikální struktury je úzce spojen s původu, vznik a rozvoj národa, ruského národa a státu, protože jazyk - je složitý, „live“, rostoucí „organismus“, odhaluje a odráží základní procesy v lidské společnosti.