I když oči na zub svědění nebo bajka „Liška a hrozny“

Ivan Andrejevič Krylov recyklovaný již napsáno v dávné pověsti. Nicméně, udělal to velmi obratně, s podílem některých sarkasmu vlastních bajek. Totéž se stalo s jeho slavným překladu bajky „The Fox a hrozny“ (1808), která je úzce spojena s původním La Fontaine, které mají stejný název. Nechť bajka je krátká, ale to se hodí skutečný význam v tom, a výraz „I když oči na zub svědění“ se stal skutečnou oblíbený výraz.

Obsah produktu

Jakmile hladové lišky (Krylov vybral sám synonymní s „kmotrem“) se dostal do zahrady někoho jiného, a tam visely velké a šťavnaté hrozny. Fox by neměl být liška, ne-li okamžitě chtěl vyzkoušet zralé ovoce, a tak chtěla získat i bobule, že je nejen oči, ale i zuby „zánět“ (v tomto případě, Ivan Andrejevič využívá zajímavé sloveso, působící v rámci jako označení touhy). Ať už jsou bobule mohou byli „modré“, které visely vysoko, jak je štěstí: lišku s ním sem a tam přijde, ale aspoň oči tak, zubů svědění. Manželky bojoval za hodinu, skok, ale odešel s prázdnou. Fox vyšel ze zahrady a rozhodla, že hrozny rozhodně není tak měkký. Je to zdánlivě dobře, ale zelené, zralé plody jsou ještě v nedohlednu. A pokud přece jen byla schopna jej vyzkoušet, hned na okraji (viskozita v ústech) by byl nacpaný.

Poučení z bajky

Stejně jako v jakékoli jiné výrobky tohoto druhu, tam je morální tady, a zjistil, že je to příslovečný „i oči na, zubní svědění,“ a v poslední řadě, která řekne o chybným závěrům lišky. Existuje názor, že my, když se snažíme dosáhnout něčeho, k dosažení tohoto cíle není vždy cesta ven vítězové, a pak si stěžují, a zlobit ne na sebe, ne na svou hloupost, lenost a nedůslednost a na okolnostech nebo jsou jakékoliv nebo jiné faktory. Vskutku, Krylov si všiml, že každá charakterizovaná sebelítosti, jak začneme vymlouvat po neúspěšných pokusech s tím, že to nebolí, že bychom chtěli, spíše než pokračovat v boji, mění taktiku. Poučení z bajky mohou odrazit ve druhém přísloví: „Podívej se na sebe, a to v obci“

S jednoduchým jazykem, které autor píše čtenář jasně chápe význam díla. Dá se říci, že bajka vychází z určité opozici, to znamená, že nejprve lišky obdivoval ovoce, a pak začal se na ně dívat na zápory, aby odůvodnila svou nečinnost.

Význam přísloví

Přesné morálka, zajímavý děj a umělecké výrazové prostředky - to není všechno, že bohatí bajka. „I když oči na zub svědění“ - výraz je nejen přísloví, ale i druhý titul z celého díla. To se odkazuje na něco, co se zdá být blízko, přístupný, ale je to obtížné a někdy i nemožné získat. Tento výraz je ekvivalentní k určení cílů, snů.

IA Krylov prokázaly, že výrobek nemusí trvat několik svazků odrážet podstatu lidské přirozenosti. Přísloví „I když vidí oko, ale zub je svědění“ a morálka bajky vyjádřit podstatu lidské psychologie.