Nejlepší adaptace klasického seznamu literatury. Filmová adaptace klasických děl ruské a anglické literatury

Jakékoli filmová adaptace děl klasické literatury vždy přitahovala pozornost jak kritiky a diváky. Čtenáři jsou náročnější než jiné publikum, jako uznané mistrovská díla, většina účtů, by měla být dobře stíněný nebo ne promítán vůbec. Výrobci Viewpoint a spisovatelé často neshoduje s autory, ale příliš volná interpretace může vést k úplnému výpadku. Nicméně, toto nezastaví filmaře, a budou i nadále ztělesňovat slavné literární obraz na obrazovce. Mezi mnoha filmů tohoto druhu jsou poměrně málo nešťastné selhání pásky utopené v zapomnění, ale existují lidé, kteří chtějí, aby znovu a znovu revidovat, jak re-číst své oblíbené knihy. Tento velmi úspěšný a kvalitní adaptace nejlepší klasické literatury. Seznam jejich oblíbených skupin, aby měli všichni, ale je nutné identifikovat ty obrazy, které získali světové uznání publika i kritiky.

Nejlepší adaptace klasické literatury v SSSR

Málo, nemůže tvrdit, s tím, že sovětské kinematografie dala světu mnoho inteligentních filmů, které si lze vyžádat mistrovská díla. A točit filmy známých světových i domácích díla lásky a know-how v Unii. Sovětská filmová studia byli úspěšní, každý filmová adaptace klasické literatury. Dostojevskij - je to jedna z nejoblíbenějších autorů filmových tvůrců, ať už ruský nebo zahraniční, ale „Idiot“ v roce 1958 překonat, aby se nikdo nemohl. Jurij Jakovlev, skvěle ztělesňuje obraz princ Myshkin, bohužel nezačala objevovat v druhé části filmové adaptace nesmrtelného románu Fjodora Michajloviče, přes to, že filmová adaptace prvního dílu bylo především chvály.

„Válka a mír“ od Lva Tolstogo Nikolaevicha ve čtyřech svazcích je obtížné zvládnout a ještě obtížnější odstranit, ale největší sovětský režisér Sergej Bondarchuk dělal prakticky nemožné. Jeho film se stejným názvem 1965-1967 modelových roků do čtyř částí - to je nejlepší příklad adaptace klasických děl ruské literatury. Je naprosto všechno - skvělí herci, vzrušující bitvy a sama historie, v detailu přenášené na obrazovce.

První sovětské filmy mystický

Nikolaj Vasilevich Gogol, jedna z nejpopulárnějších domácích klasických děl, které jsou obsažené ve zvláštní chuť a jedinečnou chuť. Filmy „Večery na samotě u Dikaňky“ v roce 1961 a „Wii“ v roce 1967 - další důkaz. Je to nádherná adaptací klasické literatury, které přenášejí jedinečný styl Gogol práce s velkým režisérem a velké obsazení je stále velmi milován mnoho generací. „Wii“ obecně byl první film tohoto druhu v Sovětském svazu, jeho úspěch byl nepopsatelný a Natalya Varley na dlouhou dobu s výjimkou Pannochka nepozval.

Satira ve filmu

Ilf a Petrov - jedná se o klasický dvacátého století, a začal aktivně ji odstranit již. Je pozoruhodné, že první pokus uvést do obrazovky „12 židle“, nebyl v Rusku. V 70-tých letech v SSSR přišla jen dva filmové adaptaci klasické literatury. Seznam obsahuje obě verze slavného románu. První v roce 1971 byl propuštěn dvoudílný film, na Leonida Gaydaya s Archil Gomiashvili jako Bender. Z hlediska práce režisérovy a film je jasně vítězí. O pět let později, v roce 1976, Mark Zacharov vydala televizní film ze série čtyř, kde role Ostap šel do Andrei Mironov. Zajímavým faktem: Mironov ucházela o roli ve filmu Gaidai, ale nepřijal režiséra, ačkoliv dnes je v bývalém Sovětském svazu je považován za skutečný Ostap Bender. Takže televizní verze Zakharov ukázal více populární a populárně milovaný.

Bez „Mistr a Markétka“ - V žádném případě!

Různé díla Michaila Bulgakova snažili natočit všechny a různé, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Ale být jisti, zvolte nesmrtelné komedie Gaidai, volně založený na hře Bulgakov v roce 1973, „Ivan Vasiljevič“. Navzdory původnímu výkladu původního textu a adaptace režiséra, scénář je přísně držet se základy hry, dobře, slogan celkem bylo přijato přesně z knihy. Jedná se o vynikající příklad non-kanonické adaptací klasické literatury, které se dostalo nebývalé popularity a diváci milují po mnoho desetiletí. Tento film je stále relevantní k tomuto dni. Ale nejvíce ohromující, pohybu a přesné Film získal dvoudílný televizní projekt „Heart of Dog“ z roku 1988, který byl velmi chválen kritiky a získal řadu ocenění, ale tento film je stále nejlepší a nejoblíbenější pro různé publikum. Režie Vladimir Bortko učinil toto přizpůsobení účinku „sépie“, aby lépe zprostředkovat atmosféru doby, že se mu podařilo zazářit. No, hlavní role byli vybráni skutečně pozoruhodné herce - Eugene Evstigneev Vladimir Tolokonnikov, které jsou neuvěřitelně realistické znovu obrazy Proměnění profesor a míč.

Příkladem z nejlepších adaptací klasických děl ruské literatury ve Spojených státech

Kupodivu, ale často se snaží vyrábět Hollywood filmová adaptace klasických děl ruské literatury, ale, bohužel, ve většině případů jsou poměrně selhání, protože Američané nikdy pochopit tajemnou ruskou duši. Nicméně, ne všechny jejich pokusy selžou, co zářným příkladem filmové adaptaci v roce 1965, román Borisa Pasternaka „Doktor Živago“. Ze všech filmů zveřejněných „Metro Zlatá Mayer“ Tento film je možná jeden z nejúspěšnějších. Ona také zařadil osmý v seznamu nejvyšší-grossing filmů v historii Spojených států a získal tolik jako pět „Oscary“. Tento příběh se ukázalo, překvapivě velmi přesvědčivé a oduševnělé.

Vášeň pro Karenina

Američané jsou také velmi rád Lva Tolstogo, zejména jeho „Anna Karenina“. Dva ze stejnojmenné filmové adaptaci klasické literatury - ruský, ale s americkou příchutí - jen na pohled. První vyšel v roce 1935, hrál roli Anny nenapodobitelný Greta Garbo, která se stala nejlepší herečka z roku díky tomuto filmu, a druhé, mimochodem, získal Velkou cenu na filmovém festivalu v Benátkách. Podruhé Hollywood se rozhodla zasahovat do velkého díla v roce 2012. Staging vyšel velmi světlý a efektní, a diváci ho ocenila za její skutečnou hodnotu, to je jen názor mnoho z nich, Kira Naytli nedokázal zvyknout na snímku Karenina. Av roce 1999, verze zahraniční obrazovka prošel i Puškina a úspěšná. Reyf Fayns a Liv Tyler mají dokonale zvládli své role ve filmu „Oněgin“, a Tyler jako nejlepší zahraniční herečka dokonce řekl ruský spolek filmových kritiků.

anglický romantismus

Není cizí amerických filmařů a filmové adaptaci anglické klasické literatury. Zvlášť rád ztělesňovat na obrazovce díla jednoho z nejpopulárnějších britského spisovatele Dzheyn Ostin. Například, „Pýcha a předsudek“ natočen stejně jako osmkrát, ale nejvíce úspěšný pokus - mini-série šesti sérií v roce 1995 s Kolinom Fertom a Dzhennifer El v hlavních rolích. Toto krásné prostředí je velmi přesně vyjadřuje ducha doby a podstatu celého díla. Mnoho nominací a prestižních ocenění, stejně jako vděční diváci - nejlepším ukazatelem kvality projektu.

Bronte sestry

Stejný osud postihl hlavní romantickou knihu všech dob, „Bouřlivé výšiny“ Emily Bronte. To je její jediný román, ale filmoval patnáctkrát: v 1920 vyšel filmy, série založené na tomto skvělém výrobku. Jedná se o klasický prohlášení o filmu v roce 1939 se Merle Oberon a Lourensom Olive v hlavních rolích. Ale ponechal několik art-house verzi filmové adaptaci klasického románu režisér Andrea Arnold v roce 2011. Neobvyklá interpretace ukázala temné dílo, a hlavní postava udělala Afroameričan, což je mnohem blíže k pozemku knihy. Film byl velmi bohatý a působivý.

„Dzheyn EYR“ Sharlotty Bronte prošla úpravu o něco méně, celkem devětkrát, ale tento krásný a smutný milostný příběh nejvýraznější a smyslná byla podána ve stejnojmenné 1996 filmu režiséra Franco Zeffirelli. Výše uvedené filmy - je nejživější a zajímavé adaptace klasické literatury anglického romantismu.

angličtina realismus

Charles Dickens - mistr lidského popisu, svěráky, vytáhl na světlo nejvíce nevzhledné ji. Možná to je důvod, proč jeho knihy jsou tak silné a vzrušující. V tomto případě je filmovou adaptací klasické literatury byl velmi silný. Jako příklad lze uvést, film je notoricky známý genius Romana Polanski "Oliver Twist", které vyšlo v roce 2005. A i když režisér hodně změnilo v historii, což je více humánní, tak nebylo ztraceno díla Dickense z toho, ale naopak, prošel ve své původní podobě.

Dalším dobrým pokusem natočit nesmrtelné dílo anglického spisovatele - je drama z roku 2012 s názvem „Velká očekávání“, společný produkt Británie a Spojených států. Skvělý výběr herců a nepopsatelnou atmosférou kompenzovat některé z pozemku pomalým tempem, ale duch anglických klasiků prošel dokonale.

legendární film

Příběhy lásky byla vždy středem pozornosti kinematografie, jako diváci, protože jejich lásky. A pokud se jedná o dobře známý milostný příběh, narozené díky geniálnímu úžasných spisovatelů, takový adaptaci klasické literatury jsou v centru pozornosti na prvním místě. V roce 1939, první barva celovečerní film natáčel na technologii „Technicolor“ bylo melodrama „Gone with the Wind“, ředitel Victor Fleming, založený na románu Margaret Mitchell, který se stal kultovním klasických romantických filmů dvacátého století. Získala rekordní počet „Oscarů“. Viven Li a Klark Geybl, či spíše jejich postavy, Scarlett O'Hara a Rhett Butler, se staly symboly své doby.

Klasické US literatury dvacátého století

Mezi amerických spisovatelů je také mnoho vynikajících osobností, které mohou být bezpečně tzv klasický a střílet své filmové výtvory. Kniha „Sbohem armádo“ Ernest Hemingway musel natočit během jeho celého života, a ačkoli autor sám byl trápí alternativní Finále představení, film v roce 1932 s nenapodobitelnou Geri Kuperom ukázalo prostě skvělé. V roce 1962, na obrazovkách mimo filmovou adaptaci Harper Leeová románu „Jako zabít ptáčka“, kterou spisovatel zadali do análů klasické americké literatuře. Hlavním aktérem této dramatických filmů, přední herec v Hollywoodu v té době Gregori Pek, obdržel „Oscara“ za roli Atticus Finch, stejně jako schválení a skutečným potěšením autor románu. Třináct let po knize Ken Kesey je „Přelet nad kukaččím hnízdem“ vydání v roce 1975 svět viděl stejný film s brilantním Jackem Nicholsonem v hlavní roli, se stala téměř populárnější než knize samotné. Adaptací klasické literatury - úrodné pole ve filmu. Měli bychom očekávat, že nové a zajímavé obrazy.